Ovocné aleje a stromořadí, extenzivní sady a soliterní stromy mají v krajině nezanedbatelné funkce. Od estetických k ekologickým až po gastronomické. Naši předkové o krajinu pečovali a trávili v ní mnoho času. Možná právě nyní je ta správná chvíle pokračovat v jejich díle. Neboť pokud to neuděláme my, kdo jiný?
Dominik Grohmann
V případě výsadby ovocných stromů do krajiny jednoznačně potřebujeme ty, které jsou roubované na semenných podnožích. Díky tomu vytvoří dostatečně mohutný kořenový systém a v budoucnu se stanou do velké míry samostatnými.
Při současných klimatických změnách dochází často k významným suchům (nejen) po celé České republice. I proto stojí za to upřít pozornost na stromy, kterým sucho vadí méně. Mezi druhy adaptované na sušší klima patří především jeřáb oskeruše, morušovník, kaštanovník či dřín, mezi ty známější pak třešeň ptačí či mahalebka, ořech královský, hruška obecná, slivoň myrobalán či meruňka. Mnohé z těchto druhů se využívají především jako podnož pro různé odrůdy.
V každém regionu naši předci vyšlechtili nebo objevili místní odrůdy (dnes je nazýváme krajové). Těmto odrůdám se v daném místě dařilo, protože byly adaptované na místní klimatické a půdní podmínky. Můžeme tedy nejprve vyhledávat odrůdy spojené s daným místem. Paleta ovocných odrůd je obrovská, a tak můžeme vybrat ty, které v naší lokalitě budou prosperovat a které budou vyhovovat i nám. Skvělý online archív odrůd najdete na stránkách www.stareodrudy.cz
Jak s ním pracovat najdete například zde.
Za sto let po výsadbě bude dosahovat koruna značných rozměrů, které si málokdo dokáže představit. Aby se ovocným stromům opravdu dařilo, potřebují dostatek světla, které zajistíme vhodnou vzdáleností (viz tabulka) od okolních stromů a překážek.
Nejvhodnějším obdobím pro vysazení stromku je podzim. Sázet lze od půlky října až do doby, než začne mrznout. V případě teplé zimy je možné sázet za bezmrazého počasí i později.
Náhradní termín je na jaře, po rozmrznutí půdy při teplotách vzduchu nad 0°C do narašení pupenů, dokud nehrozí jejich poškození při manipulaci (obecně do konce března, ve vyšších polohách do půli dubna). Jarní termín je méně vhodný. Výsadbou na podzim dáváme stromu čas na to, aby se přizpůsobil novému stanovišti, půda do jara dobře slehne a přilne ke kořenům.
Jak vypadá sázení stromů v praxi?
Na hromadné sázení stromů musíme být dobře připravení a mít jasnou představu o průběhu, aby vše proběhlo hladce. Počítejte s tím, že počet stromů by měl odpovídat počtu účastníků v poměru 1:1 – 1:3. Tedy abyste měli připravený stromek minimálně pro každého třetího. Je dobré, pokud při hromadném sázení funguje více organizátorů/pomocníků, kteří ví, jak má akce probíhat. Často bývá vhodné domluvit se s pár přáteli, kterým vše dopředu vysvětlíte a kteří budou vědět základní informace o tom, jak stromy sázet. Ti pak budou celé skupině v průběhu sázení ku pomoci – přemisťování a hledání nářadí, řešení komplikací, vysvětlování postupu apod.
Velmi doporučujeme před samotným sázením vytyčit přesná místa, kam se budou stromy sázet. Postačí k tomu například dřevěné kolíky. Stromy nemusí být nutně vysázené v ose, ale měly by být v dostatečné vzdálenosti jeden od druhého a od silnice či cizího pozemku.
Pokud chceme, aby se ovocné stromy staly samostatnými, aby se dožily vysokého věku a na svých větvích unesly stovky kil ovoce, pak jim musíme věnovat energii především v prvních letech po výsadbě.
Chceme vytvořit korunu, která unese velké úrody, přečká vichřice, nebude zavazet a nebude přehuštěná. Myslíme tedy i na to, že výška, ve které založíme korunu, zůstane neměnná. Jediné, co se změní, bude mohutnost větví. Proto založení koruny věnujeme takovou pozornost. Nebudou v budoucnu větve někomu nebo něčemu překážet, opravdu pod nimi projede auto, traktor nebo projde člověk?
Odstranění mohutné kosterní větve za padesát let je fatální úraz a strom na následky zranění umře (byť to trvá třeba několik desítek let).
Podzimní povýsadbový řez není nic složitého. Stačí dodržet základní principy!
Pokud sázíme špičák je řez bezprostedně po výsadbě ještě jednoduší!
Ačkoliv do krajiny sázíme odolné ovocné odrůdy na semenných podnožích, nutným předpokladem pro jejich dobré zakořenění je dostatečná péče o půdu v okolí stromku. Ideální environmentálně příznivé řešení představuje mulčování.
Mulčujeme ideálně pomocí vyzrálého kompostu nebo hnoje, v případě nouze lze využít i čerstvě posekanou trávu, slámu, štěpku či seno.
Mulč vrstvíme do výšky maximálně 10 cm a do průměru 1,5 m tak, abychom vytvořili misku ve které se bude zdržovat voda (viz obr.). Zároveň dbáme na to, abychom neutopili kmínek.
Mulčujeme ideálně na jaře tak, aby se během jednoho roku materiál rozložil.
Mulčováním docílíme hned několika důležitých efektů:
Prosvětlovací nebo udržovací řez provádíme jednou za 5 – 15 let (dle odrůdy). Nikdy však již nezasahujeme do hierarchie koruny (neodstraňujeme kosterní větve nebo terminál), nevytváříme rány větší než 5 – 7 cm a dodržujeme pravidla techniky řezu (např. řez na větevní kroužek, třetinové pravidlo ap.). Obecně platí, že odstraňujeme celé větve/výhony v místě větvení tak, abychom dosáhli prosvětlení – větve/výhony tedy nezkracujeme (to děláme jen v prvních letech u výchovného řezu, kdy potřebujeme strom „vyprovokovat“ k růstu).